Březen 2012

Oznámení :)

27. března 2012 v 20:03 | Petha |  Blog
*šílený smích* ahóój! :D mé jarní nadšení se zvyšuje společně s teplotami ;oD prej bude sněžit...houby ^^ houby porostou...za nějaký ten čas mno...=) každopádně roste všechno ^^ (pokolikáté to sem píšu?) no, to jsem odbočila od účelu tohoto článku. Oslavujme, protoře...*zatváří se tajemně* mám nové SB! ne jedno, ne dvě, ale tři! =o) to se mi ještě nestalo ^^ děkuju ^^

První se zapsala Kajl...nevím jak se to skloňuje, asi Kajl (promiň ^^) no, na diplom chtěla něco hezkého, tak prosím, když něco hezkého tak jaro ^^ a když jaro tak koniklece ^^

Druhá se zapsala Loky =o) nedělej diplom...pff...né, pokud nechceš, nebudu ho dělat ;oD (ale pokud by sis to rozmyslela tak napiš!!! xD)

A do třetice všeho dobrého se zapsala Smiska =oD na diplom chtěla vesmír...tak Smish, tady máš planetu Sirius B xD ;o) aspoň e to v barvách tvého blogu xD



Tak čau čau a užívejte si počasí dokud se netopíme ve vlastním potu xD né nic neříkejte...Sevas je nějaký nevrlý, jdu se naučit roztomilý pohled za kocourem v botách a budu se ho snažit potěšit...tak ahoj ^^

A je to tam! :D

23. března 2012 v 21:08 | Petha
Je to tam, je to tam!!! muhahááá! *poskakuje* já jsem udělala video! xD
Nevěděla jsem o čem, ale nakonec jsem splácala obrázek a vzniklo tohle xDD
Jak se vám to líbí? ^^ :DDD
pro mě je to úúspěch :D

Joseph Kony...

22. března 2012 v 14:36 | Petha
Tak jsem tu zase, blog už není pozastaven...nejsem tu zrovna v nejlepší náladě...dnes ve škole jsme si pouštěli jedno video...a já...já o tom musím napsat...
Napsat o týpkovi, kterého nemám ráda!!!! a o kterém bych možná mohla psát hodně!!!

Joseph Kony


Joseph Kony se narodil 1961...takhle se začíná vždycky...ale já přejdu k tomu, čím je...on...on není člověkem. Jenom tak vypadá. Nevím jestli žije, ale každopádně je v severní Ugandě. Je tam proto, aby unášel děti svým rodičům a nutil je k boji, pošvává je proti jejich rodinám. Bylo uneseno desetitisíce dětí. A kdo o tom věděl!?? Kdyby někdo takový u nás unesl jedno dítě s tímto záměrem, bylo by to hned v novinách, policie by po něm pátrala atd. nejhoří na tom je, že tento "muž" nemá žádný cíl...jenom udržet si svou moc. Když uzavřel mír, porušil ho. USA proti němu začala bojovat. Bohužel na to přišel a schovává se před nimi. Teď je řada na nás. Musíme dát jakýmkoliv působem najevo, že jsme proti němu! Pokud se budeme tvářit lhostejně a nic nebudeme dělat, protože si budeme myslet, že nemůžeme, pátrání po něm přestane. Musíme se ozvat. Prosím, tohle je jenom stručné shrnutí, pokud máte čas, pusťte si tohle video...:


děkuju všem, co si ho pustili =) my jsme to ještě měli s megáckou hudbou, škoda že to tady nejede, ale aspoň něco...chápu, že jen málo z vás si to asi pustí, ale byla bych ráda, abyste věděli, že Joseph Kony je s*ině která unáší nevinné děti a zneužívá jich! Trápí je! A taky si uvědomme, jak lidé dokážou ovlivňovat,...lidé jsou krutí a ti kteří mezi ně naptří by měli bojovat.
To samé s týráním zvířat!...lidi, uvědomte si, že jsou to živí tvorové. PřestaŇme se k přírodě chovat neuctivě, vždycky jsme jí jenom využívali a ani to nedokážeme ocenit. Myslím že půjdu sbírat odpadky.

Achjo...tak aspoň něco pozitivního...na zahrádce mi rostou tulipány, modřence, sněženky, narcisy, všechno se budí =)
jo a blog budu rekonstruovat.
*povzdechnutí* to je všechno. Au revoir.

Eeh, dess na jaro?...

19. března 2012 v 7:00 | Petha |  Designy
No, víte, už když jsem na tento blog nastavila dess na zimu, začala jsem si plánovat jarní design. Udělala jsem ho několikrát. S tím, že původně byl zelený a byla na něm víla. Dělala jsem ho tak půl měsíce a pak jsem ho "zamítla" :-D nelíbil se mi, víte. Pak jsem to zkoušela znovu ale nikdy se mi to nelíbilo. Až teď před asi dvěma týdny jsem si sedla a řekla jsem si:"tak, a teď udělám pořádný design." a vualá! :D no, něco mám, dala jsem si záležet (to zní tak sobecky -_-) a jsem celkem spokojená. Posuďte sami, mám to nastavit, nebo ne? O.o

Jen tak mimochodem, tohle je ještě pořád článek nastavený dopředu, blog je stále pozastavený ;oDD

Mapa část druhá

17. března 2012 v 7:00 | Petha
Ahojte, zlatíčka xD máte se? Teď momentálně jsem někde v Krkonoších a určitě si to tu užívám xD sepsala jsem druhou část...ehm, mapy :D tak si užijte počtení ^^
mapa je zde
"Petho?"zavolala elfka směrem ke břehu jezera, které se lesklo pod poledním sluncem. Otřela si pot z čela-bylo opravdu horko a vůbec se svému kotěti nedivila, když k ní přiběhlo úplně mokré. "Tady jsi."usmála se a vytáhla ručník, který vzala s sebou. Přece jenom znala své kotě dost dobře, aby odhadla, co bude u jezera dělat. Zabalila ho do ručníku a posadila si ho na klín. "Budeme pokračovat ze včerejška, chceš?" zeptala se. Kotě horlivě zakývalo hlavou. Elfka proto roztáhla mapu. "Snaž se ji moc nezacákat, jo? Tak. Nejdřív jsem ti chtěla ukázat Dračí hory, že? Ty jsou tady."ukázala vlevo doprostřed na skálu, která vypadala jako stará sopka. "Žije tu jediný drak v celé říši."řekla pomalu. "Ale já tomu nevěřím a babička ostatně taky ne." Petha kývla hlavou. Názory královny vždycky respektovala. "Obě si myslíme, že draků tam žije víc. Babička je jediná, která s nimi umí komunikovat a říkala, že jich slyšela spoustu." Lie sklouzla pohledem zpátky k mapě a ukázala na les vpravo, kterým procházela cesta. "Tohle je Taurfairský les. Říká se mu Les Svobody. Je to jediný listnatý les v celé zemi. A žijí v něm Mirimští vlkodlaci. Víš, co to je, Petho?" Kotě zakroutilo hlavou. "No, jak bych ti to vysvětlila…"elfka přimhouřila jedno oko. "Obyčejní vlkodlaci jsou lidé, co se za úplňku proti své vůli mění ve vlkodlaky. Ale Mirimští vlkodlaci jsou jiní-oni totiž nejsou lidé. Jsou to vlci, kteří mají stavbu těla podobnou té lidské, takže mohou chodit po dvou i po čtyřech, chápeš? Jen zřídkakdy se mění v lidi. A i v lidské podobě jsou…no, divní." Petha naježila srst. "Můžu se jich bát?"zeptala se vyděšeným hláskem. Lie se usmála. "Ne. Pokud je vyloženě proti sobě někdo nepoštve, nikomu neubližují. Nesmíš se jich leknout, když tě obklíčí. Jediné, co na tebe vybalí, bude, jestli se jich bojíš. Když řekneš ano, polichotíš jim a nechají tě jít. Když řekneš ne, stejně tě nechají, protože odvahy si cení. A rádi ti pomůžou." Lie se zatvářila tajemně. "Oni mají svůj úkol, víš? Musí hlídat strom života. Jsou tu čtyři stromy života. Jeden je tady, v Taufairském lese, druhý je tady nahoře,"ukázala na horní část mapy do Baipaiského lesa a pak na spodní, "třetí je tady a čtvrtý tady na okraji." Lie posmutněla. "Víš, ten strom hlídaly víly. Jenže když se k vládě dostal král Taruqen, dal je všechny zničit a pak zničil i strom. S ním uschla i celá jižní země, se kterou byl spjatý." "Lie, co by se stalo, kdyby všechny stromy života uschly?"zeptala se Petha. Lie kývla hlavou. "Nejsi jediná, komu se to honí hlavou. Život by byl asi těžký. Přece jenom, je tu ještě řeka Adelaida. Ale nevím, opravdu nevím…byl by to boj o přežití. Ale to se nestane. Jeden strom hlídají vlkodlaci a ostatní dva jednorožci…" Chvíli obě seděly, každá ve svých myšlenkách, ze kterých je vyrušila až rybka, která rozvířila klidnou hladinu jezera. "No, je tu ještě pár důležitých míst."ozvala se Lie. "Třeba tady."ukázala prstem do středu mapy. "Vraní věž. Nikdo neví, co všechno se v ní skrývá. Patřila jednomu čaroději, který se svou mocí vyrovnal elfům. Naštěstí byl na dobré straně. A měl rád vrány. Proto vystavěl u svého domu věž, ve které vrány našly úkryt. Když zemřel, vrány tam nepřestávaly létat. Víš, Peth, elfové jsou sice mocnější než čarodějové, ale rozhodně nemají takovou…no fantazii…mluvím o kouzlech. Čarodějové vymysleli spoustu praktických kouzel a spoustu jich vymýšlejí dennodenně. Nikdy nevíš, co v tom domě najdeš. Nikdo tam moc nechodí, ale kromě spousty zajímavých věcí tam najdeš odpovědi na spoustu tvých otázek…"teď ukázala níž. "A tady,"zasmála se, "tady je studna. S velkou oblibou mění svoji polohu, ale vždycky ji najdeš, když ji potřebuješ. Nechápu, proč ji sem zakreslili, asi proto, že se nikdy neobjevila jinde než tady pod Vraními horami." Petha kývla a pak automaticky zamířila svůj pohled níž. Byla tam zřícenina. Lie se zamračila. "To jsou trosky z Hradu míru."ironicky se zašklebila. "Prej Hrad míru…to sotva!" Petha se na ni zvědavě podívala. "To ti řeknu někdy jindy."řekla vyhýbavě Lie. "No a tady níž…tady bývala krásná zelená země. Bývala…" elfka si zhluboka povzdechla. "Tady úplně dole, Petho, tady dole je takový zvláštní les. Nijak jsme ho nepojmenovali, tak se mu říká Les Stínů. Jediné, co tam je zvláštního, je portál." "Por-portál?"opakovalo zmatené kotě. "To je věc, díky které se ocitneš někde jinde."vysvětlovala polopatě elfka. "A hlídají ho Strážci noci."narovnala se. "Nikdo neví, jak vypadjí, nevíme o nich nic. Jen to, že ožijí v noci a každého, koho potkají, ovládnou. Ten někdo je potom ve zvláštním stavu. Většinou se uzavře, s nikým nemluví, povídá si sám se sebou a vypadá…děsivě…"Lie se otřásla. "Viděla jsem to. Jeden elf… usmíval se, byl přátelský, každého měl rád. A měl krásné modré oči…teď, teď je bledý, uzavřený a bez života. Nikoho si nepamatuje, museli jsme se znovu seznámit. A jeho oči…jsou temné a černé, jako nekonečný tunel…"elfka se zhluboka nadechla a ukázala k moři na horní část mapy. "Tady je druhý portál. Bohužel je v laguně, kde jsou mořské panny, takže opět není snadné se k němu dostat. A tady…"ukázala na horní pravý kraj mapy, "…je třetí portál. A kousek od něj, trošku níž, jsou takové zvláštní kameny. Říká se, že mají velkou moc. Právě díky nim babička zničila Taruqena. Opět jenom ona ví, jak je má použít. Je to velké tajemství."kotě pomalu přestalo dávat pozor, jeho pozornost upoutal obrovský motýl letící kolem. "No, Peth, to stačilo. Už ti jenom řeknu, že nikdy nesmíš pít z jezírka v uschlé jižní zemi, protože je jedovaté a nikdy nelez sem do této jeskyně", poklepala vedle jezírka, "a vůbec, do jižní země radši nechoď vůbec…a to…to je všechno. Tak si běž hrát."vstala a protáhla se. Kotě se hned rozběhlo za motýlem. Elfka ho s úsměvem pozorovala. Pak zavřela oči a zhluboka se nadechla. Věděla, že i když ji toho v životě hodně čeká, dokáže to a bude svůj život milovat. Petha se na ni tázavě podívala, když motýl usedl na leknín. "Jen běž,"pobídla ji tiše a pak v doprovodu obrovského cáknutí odešla do zámku.

*kvílení* musím se zeptat Seva jestli ho náhodou neočarovali Strážci noci O.o

Jak se Petha má...? :P

15. března 2012 v 18:52 | Petha
Zvláštní, že?...a teď najednou nevím co chci psát :D já vlastně...celý den jsem nějaká divná. Jako bych byla ve snu...všechno mi bylo jedno, úplně všechno, včetně toho, že jsme psali spoustu písemek, že jsem je vůbec neuměla i to, že jsem vstala později než jsem původně měla v plánu. Nechci, aby tenhle článek zněl negativně, nebo pesimisticky. Chápete? :D je to zvláštní, opravdu...
Kdybych to měla upřesnit, nebyla jsem si ničím jistá. Vůbec ničím. Zní to divně, ale mě to připadá...přirozené? Mám trošku omezený slovník poslední dobou. Připadám si, jako bych se ztratila. Ale není to takové tracení, které je nepříjemné, při kterém se bojíme...tohle ztracení je...příjemné, vážně :D připadám si skvěle (ostatně jako vždycky) ale teď se k tomu ještě přidalo to "ztracení"...
Jako bych do tohoto světa nepatřila...jako bych byla někde jinde, v nějakém jiném světě...ale to teď všechno okolo nás, nemyslíte? :D obloha je modrá, bez mráčku, sluníčko svítí, teplota je příjemná, tráva se začíná zelenat a na zahrádce mi vyrostly sněženky ^^ a všechny kytičky, co jsem mi na jaře vyrostly minulý rok teď rostou znovu...
Bude to tím že je jaro :)
Já vím, je to normální součást života,...ale mě to připadá jako zázrak =o) všechno ožívá! ptáci, stromy, všechny rostliny a zvířata cítí jaro a Pethatakya jeto superamimimimimi...(ehm...xD)
Jsem tak šťastná ^^
Všechno je jako v tranzu, teda z mého pohledu, protože jsem mimo =D všechno vstává! všechno se obnovuje! juhajehou! :-D zázrak,...prostě zázrak :D já věřím na zázraky...a co vy? =o)

btw (teď uplně z jiného...) pozastavuju blog, odjíždíme, víte? :) takže se ozvu tak za...mno, tak za týden maximálně ;oD a abyste se nenudili, hodím sem nějaké ty články na sobotu a pondělí...:D tak se s vámi loučím (teď hned ne, jenom počítám s tím, že tu nebudu psát další článek xD) Au revoir! (francouzština :3) čau čau =D
*odskáče a vychvaluje jaro z plných plic*


Úprava: právě jsem si všimla že jsem ještě nezveřejnila diplom pro Matěje...promiň, promiň...^^


Příběh Lie

10. března 2012 v 19:20 | Petha

No, rozhodla jsem se, že sem napíšu příběh Lie, doufám, že vám to nevadí xD nebo spíš že jí to nevadí xD je to nezbytné pro pokračování o Elfské zemi, víte :D snažila jsem se to co nejvíc shrnout…tak příjemné počtení J

Báj d'vej, udělala jsem mapu, jenom jsem musela snížit kvalitu, aby mi to bylo schopně nahrát :/


Kdysi zde byly dvě království. Zámek pomoci a Hrad míru. Tak jim říkali lidé, kteří měli to štěstí žít v této říši. Zámku pomoci patřilo území na východě a Hradu míru patřil západ. Obě království byly na sobě navzájem závislé, ale oddělené. Tak se králové a královny těchto dvou zemí rozhodli, že království spojí. Protože východní vládci měli dceru a západní vládci syna, svatba byla skvělé řešení. Princ se jmenoval Taruqen (Tar=vznešený, úquen=nikdo) a princezna Ealia (Ëala=bytost, Lia= pavoučí síť) Neví se, jestli byla ke svatbě donucena, nebo ne, ale nakonec se vzali a spojili království. Nikdo neví, co se přesně stalo, ale princ, nyní už král Taruqen zabil své rodiče a začal šířit zlo. Staří král a královna východu mu v tom samozřejmě chtěli zabránit. Ovšem král za to zaplatil životem a královna musela utéct do jižního Lesa Stínů. Mladý král ji samozřejmě chtěl zničit, a proto poručil, aby jeho služebníci zničili strom života, na kterém závisel život celého jihu. Celá jižní země uschla a její obyvatelé zemřeli. Král Taruqen si byl jistý, že matka jeho manželky, královna Easaila (Ëala=bytost, saila=moudrý) zemřela. Nic mu proto nebránilo v krutovládě. Jednoho dne však jeden z jeho služebníků zjistil, že strom života znovu ožívá. To byl důkaz moci královny a tedy důkaz, že žije. Vyhlásil po královně velké pátrání, ale po staré elfce jakoby se slehla země. Jediný důkaz, že žije, byl strom života. V těchto dobách se královně Ealie narodili dva synové, Sandastan (=ochranný štít) a Palasark, a dcerka, kterou pojmenovala Inia (Inya=Světlo). Byla jediným světlem v jejím životě pod krutou vládou jejího manžela. Oba její synové totiž sloužili otci a dělali, co jim poručil. Když bylo Inie deset let, objevila se v lesích u Hradu míru bělostná laň. Nikdo netušil, jak se tu vzala a co je vlastně zač. Jenom král Taruqen věděl, že je to stará královna Easaila. Svou babičku poznala i Inia a její matka. Král dal královnu pronásledovat, ale utekla jim. Malá Inia a její matka se však rozhodly jednat. Proto Ealia rozhodla, že pošle Iniu na dlouhou nebezpečnou cestu za svou babičkou. Věřila, že země, ačkoliv suchá a mrtvá, královně o její vnučce poví a královna jí přijde naproti. Pak by mohly nějakým způsobem přemoct krále Taruqena. Bohužel je při tom král chytil. Mezi ním a jeho manželkou se rozpoutal děsivý boj na život a smrt a královna podlehla. Malé Inie se však podařilo utéct a najít svou babičku, která už v Lese Stínů nashromáždila armádu elfů. Na pomoc jim přišli i vlkodlaci a další obyvatelé lesů Elfí země. Podařilo se jim zlého krále Taruqen porazit a vyhnat. Zničili Hrad míru a stará královna se opět chopila vlády. Zavládl mír. Všechno žilo šťastně, ačkoliv se už nepodařilo strom života na jihu znovu oživit. Všechno až na mladou Iniu. Žila samotářský život ve věčném smutku. Babičce se ji ale podařilo přesvědčit, že je konec a mladá elfka se rozhodla žít jako obyčejná elfka. Lidé ji měli rádi, protože byla moc hodná a přátelská. Nikdo by neřekl, že její otec byl Taruqen. A nikdo ani nevěděl, že princezna Inia žije. Elfka si totiž říkala "Lie". A přestože byla šťastná, věděla, že její otec se někde skrývá a dřív nebo později se pokusí získat zpět svou moc…

To čumíte, co? :D

Já se jen tak vztekám :DD

7. března 2012 v 19:11 | Petha
No jo, vztekám se, no a co? :DD napsala jsem něco o zemi kde s Lie žijem, přesněji řečeno, jak mi to Lie vyprávěla. Tady je první část :D nwm jestli to někoho bude zajímat, ale co :D mapa je v příšerném stavu, zkoušela jsem ji opravit v GIMPovi, ale ten se rozhodl že až to budu mít hotové tak se prostě vypne a já blbec zase neukládala :D ach jo =D Dx no ale beru to pozitivně, jak jste si už asi všimli, za každou větou je vysmátý smajlík :D...


Huráá :D

3. března 2012 v 12:05 | Petha |  Blog
Čauky mňauky! (promiň Wowkarko ;oD)

Já se mám skvěle, lidi, víte proč? :DD Petha včera byla uplně vyřízená D= páč se otrávila a...btw, už jste se někdy otrávili? Nechtějte...Ještě včera jsem sténala bolestmi a ani jsem si nevzpomněla že mi někdy bylo dobře :D a téď...teď mi sice ještě moc dobře není, ale o dost líp, takže skáču radostí :D já to prostě někam musím napsat noo...(Sevas si o mě dělal normálně starosti O.o)

Už jsem to sice psala, ale...tak ještě jednou :D dnes se mám skvěle, lidi, elfové, kočky a zvířata všeho druhu, živé i neživé :D já jsem tak šťastná že bych to ráda oznámila i bramborám k obědu který nebudu moct jíst :D

A pak je tu další věc...
*chvilka napětí*

...baf! Dnes má můj blog narozeniny! ^^ =oD
můj první článek se jmenoval: ehm...jak začít...

Oficiálně prohlašuju že můj blog je rok starý a za tu dobu jsem poznala spoustu skvělých lidí ;oD opravdu skvělých ^^

Žádný narozeninový obrázek jsem nesplácala, takže tu pochopitelně žádný není,...ale tak třebu tu něco střelím s diplomkem pro Matýska ^^ promiň, já jsem si nemohla pomoct :D nwm jak moc máš takové oslovení rád, ale...
tak moment...
Liinka, Elištička (no co :D), Aneshinka, Kiarinka (tady si nwm rady :D), Reininka, Bellinka, Denisska (promiň, jak tě znám, asi se ti to moc nelíbí, že jo...^^), Sarafínka, Riinka, Monishka, Blackinka, Lilinka, Kristýnka...a ještě Májuška, Wowkarinečka, Rosinka, Iceinka, Afrinka a Mishinka ^^ hé ^^

Jsem šťastná a hrabe mi :D jako vždycky :D takže jsem v pohodě, no...takhle jsem si článek o prvních narozeninách mého blogu nepředstavovala =D...já vlastně ani nevěděla, co sem budu psát...=o) co už...

Kdo "Pethynce" zazpívá? ^^ nebo přesněji řečeno, jejímu blogu? ^^
A oficiáně sem přidávám druhou emotikonu: Mrkající
Orevoááár! :D

Zrcadlo...

1. března 2012 v 15:00 | Petha
Na tohle téma už pár lidí psalo, že jo? ^^ no pár...hodně :-D
Můj problém je v tom že pod pojmem "zrcadlo" jsem si představila všechno kromě normálního zrcadla :D
...odraz ve vodě...
...okno...
...křišťálový lustr...
...příbor...(ano, i příbor je "zrcadlo" :D)
...koště...(tak na tohle netuším jak jsem si vzpomněla...)

...ale hlavně jsem si představila své vlastní zrcadlo. Není to hmotné zrcadlo. A nejlepší na tom je, že já vlastně ho ani moc dobře neznám...je to zkrátka moje osonost, se kterou se občas bavím. Je to fajn, můžu přemýšlet o svých problémech...ale na druhou stranu, myslím, že to co světu se snažím neukazovat je to, jak snadno mě věci dokážou podráždit. Čím víc to v sobě dusím tím víc se to snaží proniknout ven a jednoho krásného dne to zkrátka nevydržím a "zhroutím" se pod tím. Mám mizernou náladu, jsem unavená atd.
Jop, tomu se říká melancholik ^^ kdo z vás tenhle odstavec pochopil? :D

Ale i tak nemám důvod být smutná nebo ve stresu když vím že Pán je se mnou ^^ (ne nebojte, o křesťanství zatím psát nebudu...ale chci zároveň to sem psát, mám v sobě nějakou hrdost na svoji víru a nejradši bych se na ulici rozkřičela: Lidi, Bůh nás miluje! :-))
To jsem ale zase vybočila z tématu -_o (lol, na tohohle smajlíka jsem přišla sama heč :D a líbí se mi :D)

Tak a teď napíšu to co mě napadne na téma "zrcadlo"...

Podívala jsem se do zrcadla. Uviděla jsem bledou tvář ztrápené dívky...
ne, to je moc smutné...

Petha šla. A šla. A šla...a uviděla zrcadlo...a...
konec příěhu Dx (co to zase plácáš? :D) nic...to neřeš...

Představuju si krásnou paní. Má dlouhé hnědé vlasy až po pás a na vrchu hlavy korunku. Asi je to princezna?...má na sobě bílé šaty, úplně prosté, ale krásné...přistupuje k pozlacenému zrcadlu, na kterém jsou vyryté vzory z nějakého cizího jazyka...za ní je místnost vydlážděná šedou podlahou, Uprostřed místnosti je "bazének". Celá místnost je zatemnělá, lae ta tajemná dívka jakoby září. Je krásná a...na zádech má bělostná křídla. Je to anděl :3 jak asi vypadá můj anděl? :3

No to by stačilo :-) já jsem jenom chtěla po dlouhé době zase něco napsat =oD tak sem ještě dám aspoň obrázek :-D
Tohle mi vyběhlo když jsem zadala: angel in mirror...zdroj

a to je všechno k tomuto ubohému článku...